Navigace

Obsah

                         Významné osobnosti

F. I. K. HalaškaF. I. K. Halaška

Budišov nad Budišovkou je místem narození učence světového významu – Dr. Františka Ignáce Kassiána HALAŠKY, který v 1. pol. 19. století zasáhl pronikavě do vývoje české vědy a právem je přiřazován k takovým velikánům jako je J.E. Purkyně,  F. Palacký a další.
 
Narodil se 10. července 1780 v rodině chudého tkalce. Ve stavení zaplňoval polovinu místnosti tkalcovský stav, ve druhé místnosti spaly děti, které již od mládí trpěly plicními chorobami. Jeho otec byl Čech, matka Němka Marie Alžběta (rozená Freyová) pocházela rovněž z tkalcovské rodiny.
 

V budišovské škole projevoval František výborný prospěch a velké hudební nadání. Svými učiteli byl doporučen na studia. Studoval na piaristických školách - jinak to v té době nebylo ani možné. Studoval ve Staré Vodě, Kroměříži, Strážnici a Mikulově, dále pak na Tereziánské akademii ve Vídni. Dosáhl titulu doktora filozofie a pak působil jako profesor fyziky a děkan filozofické fakulty. Od roku 1831 jako rektor Karlovy univerzity.


V roce 1832 byl povolán do Vídně a vídeňskou vládou jmenován vládním radou a ředitelem u studijní dvorské komise pro všechny filozofické ústavy, technické školy, reálky, námořní a hornické školy a lesnické akademie. V roce 1833 byl zvolen rektorem vídeňské univerzity.


Halaškův život byl pro vědu a školství neobyčejně plodný. Mimo své povinnosti profesora a rektora pracoval veřejně, neuzavíral se, byl autorem mnoha knih, které napsal na základě vlastního pozorování v astronomii a fyzice. Své poznatky publikoval v tisku domácím i zahraničním. Byl znám jako nevšední vědec v celé vzdělané Evropě.

Z Brna přešel Halaška do Prahy, na Karlově univerzitě přednášel fyziku v letech 1814-32. Zde se také zabýval vědeckou činností, která byla zaměřena na meteorologická, astronomická a trigonometrická pozorování v různých místech Čech.

F.I.K. Halaška byl jmenován skutečným nebo čestným členem řady institucí a společností. Znala ho města jako Vídeň, Drážďany, Gorica, Padova, Udine, Bergamo, Verona, Castel - Franco, Rovena, Linec a další.

V roce 1838 obdržel hodnost probošta kolegiální kapituly ve Staré Boleslavi a zemského preláta království českého. Na jaře 1842 podnikl cestu do Švýcarska, Kraňska, do království lombardsko-benátského, do Tyrol, aby i tam poznal technické a jiné ústavy.

Ke konci života byl Dr. Halaška velmi nemocen. Byl nucen 4. července 1847 odjet z Vídně do Karlových Varů, kde se podrobil léčení. Jeho zdravotní stav se zhoršoval. Odebral se tedy do Prahy, kde 12. července 1847 zemřel.


Byl pohřben ve Staré Boleslavi. Tam se také doposud jeho pamětní deska s českým textem uchovala. Jeho titul ke konci života byl stejně dlouhý jako titul císařovny Marie Terezie.

Až do konce roku 1945 se jmenovala ulice, kde stál rodný dům F. Halašky, po slavném vědci. Od roku 1990 si připomínáme jméno vyjímečného rodáka tím, že bylo Halaškovým jménem pojmenováno i náměstí, kde se nachází většina již historických budov.

 
 ► Další osobnosti spojeny přímo nebo nepřímo s městem.