Obsah
Kružberská přehrada
Základní informace
Je druhým největším vodním dílem na severu Moravy. Dále je 19. největší přehradní nádrží v bývalé ČSR. Rozloha jezera činí 305,49 ha, z čehož je při nejvyšší hladině zatopeno 286,70 ha. Přehrada chrání oblast před povodněmi (viz stoletá voda), je zásobárnou pitné vody pro Ostravsko, zlepšuje průtok v řece Odře a předává vodní sílu elektrárně v Podhradí. Myšlenka spoutat Moravici soustavou údolních přehrad vznikla již v prvních letech 20. století.
Největším podnětem byly katastrofální záplavy, které v letech 1902-3 způsobily v rakouském Slezsku takové škody, že při jejich nápravě se Země slezská zadlužila na půl generace. Poté byla doporučena stavba 16ti přehrad, z nichž Kružberská měla být druhou největší hned po přehradě u Spálova. První světová válka všechny plány oddálila. Po vzniku republiky se v roce 1919 uvažovalo o výstavbě hydrocentrály na Moravici. Konec samostatnosti Slezska v roce 1928 tuto myšlenku také oddálil. Přípravné práce a nové projekty byly opět odloženy a opětně pozastaveny v období II. světové války. Stavební práce na přístupových cestách k budoucímu vodnímu dílu začaly v letech 1948-49. V roce 1950 byl zahájen výlom skalních základů a v roce 1952 se přikročilo k betonáží přehradního tělesa. Veškeré stavební práce byly ukončeny v listopadu 1955.
Přehrada zásobuje rovněž Opavsko a Vítkovsko. Návštěvníci se jistě diví, proč není oblast využívána k rekreačním účelům. Koupání a vodní sporty jsou zde zakázány. Povolen je pouze rybolov. Kružberská přehrada je místem, kde byl natočen několikadílný seriál ostravské televize „Velké sedlo“. Režisérovi a ostatním členům štábu byl při natáčení nápomocen stavitel Kružberské přehrady Ing. Dr. Jan Čermák, který léta pobýval ve vile nad přehradou a kde za léta pobytu shromáždil cenný poklad – výpověď o zatopeném údolí ve fotografii, dále se zde návštěvník mohl seznámit se životem a dílem F. I. K. Halašky, rodáka z Budišova nad Budišovkou, rektorem vídeňské a Karlovy univerzity, matematikem, fyzikem, astronomem a knězem.
Dále Ing. Dr. Čermák vyvinul velké úsilí, aby přiblížil život a dílo Joy Adamsonové, která zde u svého dědečka trávila v dětství prázdniny. Ing. Čermák dokázal poutavě o svých sbírkách hovořit, takže se návštěva jeho „muzea“ stávala krásným setkáním nejen s památkami, ale i s výjimečným člověkem. Dřevěná vila s nevšedním pokladem po smrti Dr. Čermáka lehla popelem. Na jejím místě dnes stojí rekreační objekt.
Technické parametry
- přehradní zeď má podélnou osu o kruhovém oblouku 450 m
- je dlouhá 285 m, výška na údolím je 35 m, nad základy 40 m
- koruna hráze je od nejvyšší hladiny vzdálena 3,5 m.
- šířka koruny hráze s vozovkou je 9,50 m
- na celou stavbu bylo spotřebováno 25 439 tun cementu
Popis trasy - mapka ke stažení se zeleným tečkováním trasy
Ke Kružberské přehradě se dostanete po hlavní cestě směrem na Vítkov, kdy na křižovatce u železničního přejezdu ve Svatoňovicích odbočíte vlevo a budete pokračovat rovně až na hráz přehrady - tato cesta je vhodná pro cyklisty a motoristy. Pro pěší turisty doporučujeme zvolit trasu po červené (okolo benzínové pumpy, smuteční síně) až na vrchol, kdy poté již nebudete odbočovat směrem do prava po červené, ale budete pokračovat stále rovně až k Malé hrázi, kde cca 50 m před hrází vpravo vede odbočka na Velkou hráz.
