Podlesí

Podlesí je místní částí Budišova nad Budišovkou (63 obyvatel), ležící 5 km jihozápadně od města. Jde o typ lesní lánové vsi, která se nachází v táhlém hlubokém údolí potoka Aubach – Podlesný potok v nadmořské výšce 540-600 m. Okolí vyplňuje zvlněná parovina Nízkého Jeseníku a nad horním koncem vesnice se vypíná Červená hora. Západní hranici katastru tvoří horní tok Lazského potoka. Půda je málo úrodná a nikdy neposkytovala zdejším usedlíkům dostatek obživy.

Do roku 1949 se obec nazývala Šumvald - německy Schönwald. Tento název pocházel z němčiny a měl význam „osada v krásném lese“.

Je velmi pravděpodobné, že ves Šumvald vznikla již před koncem 13. století, a že je rovněž dílem tehdejší německé kolonizace. Ves náležela odedávna k budišovskému statku a proto se stejně jako ostatní budišovské vsi poprvé písemně jmenuje jako Schonwald teprve v listině biskupa Bohuše ze Zvole z roku 1456. Podle Pavlovského urbáře z roku 1585 měl Šumvald 44 usedlých, to znamená asi 310 obyvatel.

Z hlediska duchovní správy podléhal Šumvald až do roku 1784 guntramovické faře. Teprve v tomto roce byla ve vsi náboženským fondem zřízena samostatná kuracie a bylo přikročeno k výstavbě vlastního kostela.

Od poloviny 18. století se šumvaldští rychtáři často přeli s budišovským magistrátem, kterému podléhali. Šumvladský rychtář stál také v čele hnutí vesnických rychtářů, kteří se na přelomu 18. a 19. století snažili vymanit ze soudní pravomoci budišovského magistrátu. To se podařilo až po zrušení feudálního zřízení v roce 1848 a v roce 1850 se stal Šumvald samostatnou politickou obcí soudního okresu Libavá a hejtmanství Šternberk a od roku 1909 k hejtmanství Moravský Beroun.

Po druhé světové válce vázl příliv nových osídlenců, takže v roce 1947 měla obec jen 45,5% předválečného počtu obyvatel. V roce 1949 byla obec přejmenována na Podlesí a připojena k vítkovskému okresu. V roce 1960 se obec Podlesí stala součástí okresu Opava a od 1. ledna 1976 je místní částí města Budišova nad Budišovkou.
Obec Podlesí je vyhledávanou rekreační oblastí pro obyvatele Opavska a Ostravska, což dokládá počet rekreačních chalup a chat.

Farní kostel sv. Mikuláše byl postaven v letech 1784-86 a byl vybaven inventářem ze zrušených kostelů ve Šternberku a na Hostýně. Až do první světové války měl kostel 5 zvonů, z nichž nejstarší pocházel až z roku 1508.