Zřícenina hradu Vildštejn a cesta k Hubertovi

Základní informace

Místo je dnes zarostlé hustým mladým lesem a zasypané množstvím sutě, takže o celkovém uspořádání hradu si nelze učinit přesnou představu. I tak je možno konstatovat, že šlo o hrad značně veliký a pevný, který měl dvě části. Protože stával na odlehlém místě v lesích, nebyly jeho zříceniny rozebrány na okolní stavby, a tak je možno usuzovat, že pod vrstvami nánosu mohou být zachovány zbytky zdiva, čekající dosud na archeologický průzkum.

Vildštejn vznikl zřejmě jako správní středisko budišovského panství, s nímž sdílel jeho osudy. Není známo, zda stál již v roce 1274, kdy území panství patřící tehdy ještě k velkému lesu –Střelná, přešlo z majetku kláštera Hradisko do majetku olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku (1245-1281) a kapituly. První hodnověrná zpráva o něm pochází z roku 1316.

Šlo o hrad značně rozlehlý, pro ilustraci uvádíme, že v polovině 14. století byl třikrát větší než např. Sovinec. Měl dvě samostatné části, přibližně oválný půdorys a byl téměř po celém obvodu obehnán příkopem dlouhým více než 300 m.

Přístupová cesta, která se svým směrem přibližně kryje s tou dnešní (červená značka), byla chráněna do skály vytesaným příkopem a také předhradím, z něhož především základy hlavní hranolové stavby jsou dosud patrné a často návštěvníky považované za samotný hrad. Pravděpodobně však šlo jen o nepříliš vysokou obrannou věž. Samotný hrad však začíná až za druhým hlubokým příkopem.

Hrad Vildštejn zanikl spolu s několika okolními vesnicemi pravděpodobně koncem 14. století za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem, protože z roku 1399 se dochovala zpráva o vypálení Budišova stoupenci markraběte Prokopa, nepřítele olomouckého biskupa Jana XI. Mráze (1397-1403). Někdejší historikové sice posunují zničení hradu do válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, tomu však odporuje skutečnost, že o hradu nejsou z 15. století již žádné písemné zmínky.

Pověsti o hradu

Kletba ubožákova Typ: PDF dokument, Velikost: 124.75 kB

O pokladech Typ: PDF dokument, Velikost: 119.28 kB

Na základě historických dat sestavili a přibližnou podobu hradu vytvořili Jitka a Libor Janoškovi z Budišova nad Budišovkou, výtvarně zpracoval Květoslav Huťa z Podlesí.

Vydáte se Bezručovou licí až dojdete do lese, kde narazíte na místo zvané Hubert - s obrázkem - , okolo něj lesní cestou vpravo, která se klikatí až k lesnímu potůčku, kde se zahne prudce do kopce vpravo. Zde se nachází informační tabule k hradu.